Základ distribuce
Prvním krokem při přípravě linuxové distribuce je vytvoření kořenového souborového systému (root file system - dále jen RFS) a jeho obsahu. RFS tvoří jakýsi pomyslný základ linuxové distribuce, do kterého budeme postupně doplňovat všechny další důležité části systému.
Struktura RFS je představována základní adresářovou strukturou v kořenovém adresáři /, jak určuje standard souborového systému - File System Hierarchy, zkráceně FHShttp://www.pathname.com/fhs/.
Obsah RFS tvoří systémové knihovny, unixové a shellové utility, konfiguračními soubory a inicializačními skripty. Dále pak obraz jádra a soubory zavaděče.
Všechny nezbytné komponenty, které tvoří linuxovou distribuci, si v následujícím textu postupně představíme. Ukážeme si, kam v RFS jednotlivé komponenty patří a jak je případně nakonfigurovat. Získáme tak nejen povědomí o samotném obsahu kořenového souborového systému, ale pochopíme také, k čemu jednotlivé komponenty RFS jsou. Jinak řečeno, uvědomíme si, z čeho je vlastně Linux (přesněji linuxová distribuce) složen a proč.
Nejdříve si představíme základní strukturu RFS - jednotlivé adresáře v kořenovém adresáři. Dozvíme se, co do kterého adresáře podle File System Hierarchy standardu patří.
Pak se seznámíme se sadou standardních systémových knihoven, které v naší distribuci budou tvořit standardní běhové prostředí pro aplikace psané v jazyce C/C++. Vyjmenujeme si knihovny, které tuto sadu tvoří a u každé z nich si povíme, k čemu je potřeba.
Potom si představíme Busybox - unixové a shellové utility v minimalizované podobě. Zkrátka nezbytný základ naší linuxové distribuce. Ukážeme si jak Busybox nakonfigurovat a sestavit přesně podle našich představ.
Práce na naši vlastní linuxové distribuci zakončíme vytvořením konfiguračních souborů a inicializačních skriptů. Pronikneme tedy do základů konfigurace systému Linux.
A úplně na konec provedeme ještě pár nezbytných úprav přístupových práv vybraných adresářů a souborů a také si nastavíme heslo pro superuživatele root.
Co nás čeká ...
Adresářová struktura
Začneme skutečně úplným základem - adresářovou strukturou naší distribuce. Stručně si představíme jednotlivé adresáře v kořenovém adresáři, definujeme jim odpovídající přístupová práva a a vytovoříme v nich i potřebné podadresáře.
Systémové knihovny
Sada systémových knihoven vytváří pro uživatelské programy v Linuxu standardní běhové prostředí. Proto systémové knihovny tvoří nezbytnou součást naší linuxové distribuce. Jednotlivé knihovny si stručně představíme, abychom lépe pochopili jejích účel.
Busybox
Existence Busybox je pro svět embedded zařízení velmi důležitým milníkem a pro vývojáře, kteří si sestavují vlastní linuxovou ”embedded” distribuci pravým požehnáním. Nahrazuje totiž většinu unixových a shellových utilit (příkazů) a tím pádem i množství spustitelných souborů jedním jediným spustitelným souborem.
Konfigurační soubory - I
Konfigurace operačního systému Linux systému je řešena pomocí konfiguračních souborů a skriptů. My si ve třech čátech představíme jednotlivé skripty a soubory. Začneme představení konfiguračních souborů a skriptů, které mají na starost inicializaci a bezpečné ukončení běhu systému.
Konfigurační soubory - II
Další část konfiguračních skriptů a souborů, které si představíme, se zabývá konfigurací uživatelů a skupin uživatelů, kteří budou mít do systému přístup. Také si ukážeme ak si nakonfigurovat vlastnosti prostředí, které budou mít uživatelé k dispozici po přihlášení do systému.
Konfigurační soubory - III
Jako poslední si představíme ty skripty a konfigurační soubory, které definují základní charakteristiky systému jako jsou přípojné body souborových systémů, organizace souborů zařízení v adresáři /dev, prezentace systému na síti atd.
Poslední kroky
Od cíle - sestavení vlastní(!) fungující linuxové distribuce nás už dělí jen pár posledních kroků. Tak s chutí do toho!