Obvyklý pohled na roli univerzálního bootloaderu U-Boot se omezuje na natažení binárního obrazu linuxového jádra z externího úložiště (NAND Flash, SD karta atd.) do operační paměti a jeho spuštění. Ale během vývoje je U-Boot neocenitelným pomocníkem. Umožňuje natáhnout velké binárky ze sítě a zkrátit tak dobu mezi rebooty, které jsou ve fázi ladění velmi časté. Odpadnou zdlouhavé zápisy do Flash paměti nebo na SD kartu.

Je hezké, že nám mikroprocesor SAMA5D31 reaguje na příkazy, které mu posíláme po sériové lince. My ale chceme, aby po resetu spustil nějaký program. Pomocí programu SAM-BA zapíšeme binárku programu do SPI Flash paměti, která je na modulu SAMA5. Po resetu natáhne primární zavaděč RomBOOT binárku z SPI Flash do interní SRAM mikroprocesoru a spustí ji.

Než začneme používat modul SAMA5, musíme si připravit vývojový kit s prototypovací deskou Baseboard. Potom připojíme modul pomocí sériového RS-232 kabelu k PC a vyzkoušíme komunikaci s primárním zavaděčem RomBOOT, který je v ROM paměti mikroprocesoru SAMA5D31.

Na českém Internetu se objevil nový website, jehož stránky potěší každého vývojáře elektroniky, programátora mikrokontrolérů a bastlíře, zkrátka každého, kdo má jako koníčka elektroniku. Webové stránky RajBastliru.cz jsou rozcestníkem, integrátorem, nebo, chcete-li, koncentrátorem novinek, které se objevují na stránkách českých a slovenských webů s touto tematikou.

V předchozím článku jsme rozebrali strukturu zdrojáků jednoduchého programu pro mikrokontrolér LPC1115, ale pár věcí jsme přešli jako samozřejmost, kterou není potřeba moc vysvětlovat. Třeba odkud se vzaly definice registrů LPC1115 nebo co je vlastně v tom mejkfajlu. Proto jsme napsali tento článek.

Program pro LPC1115, který na Lipicanu bliká LEDkami, je opravdu velice jednoduchý. Než se ale procesor dostane k samotnému rozsvěcování a zhasínání LEDek, uděje se řada věcí. Projdeme si strukturu zdrojového kódu programu a probereme děje, které předchází spuštění hlavní funkce main().

Napsali jsme krátký program, abychom vyzkoušeli, jak bude fungovat procesorový modul s NXP LPC1115, který jsme zasunuli do Lipicano Board. Program je velice jednoduchý, pouze bliká LEDkami, ale abychom viděli, jestli funguje, musíme jej nejdříve přeložit, prohnat linkerem a výslednou binárku musíme naprogramovat do Flash paměti mikrokontroléru.

Vyzkoušeli jsme, jak funguje Lipicano Board s debuggerem pyOCD z projektu ARM mbed. PyOCD je open source knihovna pro Python 2.7, která umožňuje ladit programy a programovat mikrokontrontoléry ARM Cortex-M přes rozhraní CMSIS-DAP. Knihovnu lze používat na operačních systémech Linux, OSX a Windows. My jsme zkoušeli práci s pyOCD na Windows 8.1.

Připravili jsme novou prototypovací desku, která umožní rychle vyzkoušet zapojení hardware a jednoduše ladit software pro mikrokontroléry s procesory ARM Cortex-M. Lipicano Board má socket pro procesorové moduly a konektory pro Arduino shieldy. Firmware desky implementuje CMSIS-DAP debugger a virtuální COM port.

Společnost Elvoris s.r.o. představuje nový modul, jehož základem je mikroprocesor Atmel SAMA5D31 s jádrem ARM Cortex-A5 o maximální taktovací frekvenci 536 MHz, 256 MB SDRAM, 256 MB NAND Flash, LCD kontrolér a 10/100 Mbps ethernet. Modul je vybaven operačním systémem Linux.

Všechno hezké jednou končí. Poslední díl seriálu o okýnkách v embedded Linuxu uzavřeme GUI knihovnou LiTE, vhodnou pro běh nad grafickým prostředím DirectFB. Grafické prostředí DirectFB jsme si zprovoznili v předchozím dílu na modulu SAM9260, ke kterému byl připojen 7” TFT displej INT070ATFT-TS jako framebuferové zařízení.

Na adrese http://eshop.ucsimply.cz jsme otevřeli internetový obchod uCSimply. Prototypovací desku BaseBoard a naše moduly si teď můžete objednat několika kliknutími myší. Už není třeba zdlouhavé vypisování názvů produktů a posílání objednávky emailem. Všechny produkty máme skladem, na stole je můžete mít během dvou až tří pracovních dnů.

V rámci seriálu o okýnkách v embedded Linuxu jsme si představili grafické prostředí Nano-X (dříve Microwindows) a GUI knihovnu FLTK, která pracovala nad Nano-X. Lákadlem kombinace Nano-X a FLTK byly velmi nízké nároky a dobrá použitelnost FLTK pro vývoj GUI aplikací.

Dnes naši pozornost zaměříme na grafické prostředí DirectFB, další možnou alternativu k desktopovému X-Windows. Stejně jako Nano-X i DirectFB bude pro vykreslování používat TFT displej INT070ATFT připojený k modulu SAM9260 jako framebuferové zařízení.

Díky laskavosti majitele obchodu, pana Radka Šťastného, si můžete naše produkty zblízka prohlédnout v počítačovém obchodě Kykyryda Computers v obchodním centru Tesco - Královo Pole, Brno, Cimburkova ulice.

V předchozím článku jsme vytvořili první projekt v Lattice Diamond a umíme rozblikat LEDku. VHDL kód, který LEDkou bliká, spadl odněkud z nebe, chtělo by to nějaké vysvětlení. V tomto článku doplníme informace a navíc přidáme dvě LEDky, které budou blikat s vyšší frekvencí.

V minulém díle jsem na linuxovém modulu SAM9260 zprovoznil Nano-X. Alternativu ke grafickému prostředí X-Windows, která je svými nízkými nároky obzvláště vhodná pro embedded zařízení. ”Grafickou kartou” byl TFT displej INT070ATFT-TS připojený k modulu SAM9260 jako framebuferové zařízení. Nicméně psát GUI aplikace přímo nad Nano-X, resp. vůči knihovně libnano-X není to pravé ořechové. Poohlížel jsem se proto po nějaké GUI knihovně s pěknými widgety (grafické prvky - tlačítka, apod.). Zaujala mě knihovna FLTK. Dnešní díl bude proto o tom, jak zkompilovat a rozběhat GUI knihovnu FLTK nad grafickým prostředím Nano-X.

Nebude to povídání o slavném Machovi a Šebestové, ale o modulu s malým FPGA od firmy Lattice Semiconductor a návrhovém systému Lattice Diamond. Modul je vedle FPGA obvodu MachXO2-1200 vybaven statickou RAM o kapacitě 128 KB, SPI Flash pamětí o kapacitě 4 Mb a 50 MHz oscilátorem. V článku si vysvětlíme, co všechno musíme udělat, abychom vytvořili jednoduchý projekt v prostředí Lattice Diamond a jeho výsledek pak nahráli do FPGA. Abychom začali jednoduchou aplikací, budeme, jak je obvyklé, blikat LEDkou.

Máte modul SAM9260, v něm nahrané běhové prostředí Microsoft .NET Micro Framework (dále jen NETMF) a říkáte si, jak tedy vlastně začít vyvíjet v prostředí Visual Studia (dále jako VS). Čtete dále! Vše potřebné se dozvíte v tomto článku. Vytvoříme si náš první NETMF projekt, nastavíme si komunikaci s modulem SAM9260 přes USB rozhraní a nakonec rozblikáme LED diodu. Uvidíte, že i když to vypadá na dlouhý den, tak za půl hodiny nebude co řešit.

Článek vysvětluje, jak nahrát do modulu SAM9260 kompletní firmware s běhovým prostředím .NET Micro Framework (dále jen NETMF). Modul SAM9260 je dodáván s předinstalovaným prostředím NETMF, ale např. při aktualizaci firmware se hodí vědět ”jak na to”. V případě modulu SAM9260 a NETMF se připravený firmware skládá z bootstrapu, zavaděče TinyBooter, který zavádí běhového prostředí NETMF a samotného běhového prostředí, tzv. TinyCLR.

Než se dostaneme k programování v C# nebo Visual Basicu, musíme si pro modul SAM9260 nainstalovat všechny potřebné vývojové nástroje a také nástroje pro nahrávání/aktualizaci firmware s prostředím Microsoft .NET Micro Framework. Čeká nás instalace Visual Studio Express 2012, .NET Micro Framework SDK, Atmel SAM-BA a definice pinů a portů modulu SAM9260.

Začátky bývají těžké. Ne však s námi! Postupně si, krok za krokem, zprovozníme na modulu SAM9260 prostředí Microsoft .NET Micro Framework. Začneme tím, že si modul SAM9260 krátce představíme. Pak jej připojíme k napájení, zapojíme jeho sériový port a USB device port. Díky prostředí Microsoft .NET Micro Framework můžeme pro modul SAM9260 programovat aplikace v jazyce C# a ladit je ve vývojovém prostředí MS Visual Studio.

Atmel rozšířil své portfolio o novou řadu mikrokontrolérů SAM D20 s procesorem ARM Cortex-M0+. Atmel v současnosti nabízí 32bitové mikrokontroléry Cortex-M3/M4, ARM7TDMI, Cortex-A5, ARM9 a 8bitové mikrokontroléry AVR. Procesor Cortex-M0+ byl zvolen díky jednodušší implementovatelnosti oproti Cortex-M0. Periferie pro řadu SAM D20 byly vybrány ze současných mikrokontrolerů Atmel.

Společnost Variscite představila nový SoM (System-on-Module) modul s procesorem ARM Cortex-A9, jehož rozměry jsou 52 x 17 mm. Modul DART-4460 je osazen dvoujádrovým 1,5 GHz mikroprocesorem TI OMAP4460, až 1 GB DDR2 SDRAM a 8 GB eMMC Flash pamětí. Při taktovacím kmitočtu 400 MHz je spotřeba modulu pouze 44 mA. K dispozici jsou operační systémy Linux a Android.

V posledním dílu seriálu o připojení TFT displeje k modulu SAM9260 jsem úspěšně zprovoznil dotykový TFT displej INT070ATFT-TS jako framebuferové zařízení. To samozřejmě nebylo samoúčelné, protože když už mám plochu (framebufer), do které je možné kreslit okýnka, tak by se hodilo rozchodit i nějaké to grafické prostředí ala X-Windows, ale s nízkými systémovými nároky a snadno cross-kompilovatelné. A do páru nesmí chybět ani odlehčená GUI knihovna (widget toolkit) pro snadné vytváření prvků grafického uživatelského rozhraní.

Elatec RFID Systems představil novou čtečku TWN4 RFID reader module, která v jednom zařízení kombinuje 125 kHz, 134,2 kHz a 13,56 MHz technologie. Podle výrobce se jedná o vůbec první zařízení tohoto druhu. RFID čtečka TWN4 umožňuje vývojářům a dodavatelům standardizovat RFID systémy a zákazníkům poskytuje volnost při výběru vhodného typu transpodéru.

Společnost Microsemi oznámila dostupnost prvních dvou variant obvodu SmartFusion2. V plné produkci jsou dostupné typy M2S050 a M2S050T. Obvody jsou k dispozici v BGA pouzdře FG896. Nová generace SoC (System on a Chip) SmartFusion2 společnosti Microsemi v sobě integruje FPGA logiku postavenou na Flash technologii, procesor ARM Cortex-M3 taktovaný na 166 MHz, akcelerátory bezpečnostních funkcí, DSP bloky, SRAM, non-volatile paměť a řadu výkonných komunikačních rozhraní.

Společnost Broadcom představila nový SoC (System on a Chip), který umožňuje připojit embedded zařízení s 8/16bitovými mikrokontroléry do WiFi sítí. Obvod BCM4390 patří do skupiny WICED (Wireless Internet Connectivity for Embedded Devices) společnosti Broadcom a je určen pro nasazení do spotřebních produktů rychle se rozvíjejícího trhu IoT (Internet of Things).

Společnost EnSilica, která je vedoucí firmou v oboru návrhu integrovaných obvodů a systémových řešení, představila první modul eSi-ZM1 nové řady eSi-Modules, jehož základem je obvod Zynq-7000 společnosti Xilinx. Architektura Zynq-7000 kombinuje výkonný dvoujádrový subsystém ARM Cortex A9 MPcore s technologií Xilinx Series-7 FPGA a je ideální platformou pro vývoj komerčních a průmyslových aplikací v automobilní a spotřební elektronice, průmyslové automatizaci, telekomunikacích, lékařské elektronice atd.

Distributor Farnell má v prodeji nový vývojový kit pro mikrokontroléry PSoC4 od Cypress Semiconductor. Nízká cena a jednoduchost PSoC4 Pioneer Kitu umožňuje vývojářům všech kategorií, aby se seznámili s rodinou mikrokontrolérů PSoC 4200. Architektura PSoC4 společnosti Cypress Semiconductor kombinuje analogové a digitální struktury PSoC s výkonným procesorem ARM Cortex-M0.

V předchozím a předposledním dílu našeho seriálu o TFT displeji jsme si řekli něco málo o framebufferovém zařízení. Z prostorových důvodů (dlouhé články nikdo nečte) jsem implementaci samotnou přesunul až do tohoto dílu. Takže ti, co vydrželi a četli seriál až do konce, budou odměněni. Zdrojovým kódem ovladače framebufferového zařízení pro TFT displej.

Vychází čtvrté vydání knihy The C++ Programming Language, jejímž autorem je tvůrce jazyka C++ Bjarne Stroustrup. Zbrusu nové vydání nejčtenějšího průvodce jazykem C++ bylo zevrubně aktualizováno na dlouho očekávaný standard C++11. Čtvrté vydání knihy je rozsáhle přepracováno a prezentuje jazyk C++11, standardní knihovnu a klíčové návrhové techniky jako nedílný celek.

V předchozím dílu našeho seriálu o připojení grafického TFT displeje k procesorovém modulu SAM9260 jsme dokončili jednoduchý ovladač displeje pro operační systém Linux. Tento ovladač byl především testovací, měl za úkol ověřit možnost komunikovat s připojeným TFT displejem. Proto jej není možné použít jako grafický výstup pro aplikace s grafickým rozhraním např. pod systémem X Windows a ani není použitelný jako konzolové zařízení. Flintu do žita však házet nemusíme. Stačí, když zdrojový kód ovladače upravíme tak, aby fungoval jako ovladač framebufferového zařízení. A přesně o tom budou poslední dva díly.

Nový SoC (System on Chip) CC2538 společnosti Texas Instruments integruje procesor ARM Cortex-M3, až 32KB paměti SRAM a 512KB paměti Flash a IEEE 802.15.4 transceiver. Podporuje standardy ZigBee PRO, ZigBee Smart Energy a ZigBee Home Automation and lighting a zajišťuje tak možnost spolupráce se současnými i budoucími produkty ZigBee. Pro komunikaci s okolím je k dispozici 32 GPIO pinů a sériová rozhraní.

Právě vyšel dvanáctý výtisk časopisu o počítači Raspberry Pi s názvem MagPi . Květnové číslo magazínu obsahuje návod, jak si postavit vlastní skříňku, rozbor řady operačních systémů, které jsou pro Raspberry Pi dostupné, jak šifrovat a dešifrovat zprávy v programu Scratch a jak na tisk v Pythonu. Obsahuje také retrospektivní pohled na první rok Raspberry Pi od Lize Uptona.

Distributor Avnet Electronics Marketing bude dodávat miniaturní modul Xilinx Zynq-7000 All Programmable (AP) SoC Mini-Module Plus, jehož základem je SoC (System on Chip) Xilinx Zynq-7000 AP SoC XC7Z045T. Tento modul je již třetím z modulů, které patří do vývojového systému Mini-Module Plus Development System. Jedná se o modulární vývojový systém, který obsahuje základní desku, FPGA/SoC modul, modul napájení a volitelnou kartu FPGA Mezzanine Card. Nový modul se Zynq-7000 doplňuje dva již dříve oznámené Kintex-7 FPGA Mini-Module Plus moduly, které jsou vybaveny FPGA obvody 7K325T a 7K410T.

Společnost Global Specialties představila malého autonomního mobilního robota, který je určen pro robotické začátečníky i ostřílené fandy Arduina. Robot používá jako základ platformu Arduino a jeho programování a práce s ním jsou jednoduché. Robot je dodáván včetně obsáhlého CD, které obsahuje veškerý software, potřebný pro psaní programů. Cena robota je $79.00.

Minulý díl byl zaměřen na stručný popis konfigurace a režimů komunikace řadiče displeje SSD1963. Také jsme se už pustili do implementace základů ovladače pro systém Linux, který by umožňoval zobrazovat data na TFT displeji INT070ATFT-TS pomocí procesorového modulu SAM9260. Dnes ovladač dokončíme a vyzkoušíme, jestli opravdu funguje. Rovnou se pustím do inicializace TFT displeje, resp jeho řadiče SSD1963.

Nakladatelství Newnes (Elsevier) vydalo novou knihu Getting Started with the MSP430 Launchpad od autorů Adrian Fernandez a Dung Dang. Kniha zkoumá svět vývoje aplikací pro mikrokontroléry prostřednictvím lekcí a názorných projektů, jejichž složitost postupně roste. Naučíte se blikat LEDkami, hrát melodie pomocí bzučáků a komunikovat s řadou senzorů, například s akcelertometry a teplotními senzory. Kniha je zaměřena na MSP-EXP430G2 LaunchPad Evaluation Kit.

Nová řada STM32F401 patří do rodiny výkonných mikrokontrolérů STM32F4, které jsou vybaveny 32bitovým procesorem ARM Cortex-M4. Pracují na nižších frekvencích než jejich sourozenci z rodiny STM32F4, vyvažují výkon, spotřebu energie a míru integrace a jsou dle výrobce špičkou ve své třídě. Poskytují výpočetní výkon 105DMIPS při taktovací frekvenci 84MHz.

V uplynulých dílech jsem se věnoval výběru, koupi, zapojení a oživení TFT displeje. Tím vyvoleným se nakonec stal TFT displej INT070ATFT-TS připojený k procesorovému modulu SAM9260. Dalším krokem, který mě čekal, byla implementace jednoduchého ovladače TFT displeje, který by mi pomohl ověřit, že TFT displej kompletně funguje a že jsem schopen jej správně zinicializovat a přenášet do něj obrazová data.

V předchozím díle jsem řešil připojení TFT displeje INT070ATFT-TS k procesorovému modulu SAM9260. Výsledkem bylo okomentované schéma zapojení. V tomto díle vám ukážu jak jsem se vyrovnal s vlastní realizací zapojení aneb jak praví klasik: ”Čas slov skončil”. Jako první jsem si vzal na paškál samotný TFT displej. TFT displeje bez integrovaného řadiče mají tu nepříjemnou vlastnost, že končí plochým kabelem, který se dá zasunout pouze do konektorů typu FPC. Ano, to jsou takové ty dlouhé, drobné, běžným smrtelníkem nezapájitelné konektory.

Firma Texas Instruments představila novou verzi počítače BeagleBone s 1 GHz procesorem ARM Cortex-A8. Jeho cena je 45 USD. Nová verze se jmenuje BeagleBone Black, je výkonnější než předchozí verze a cena je poloviční. Základem počítače je mikroprocesor TI Sitara AM3359, je vybaven 512 MB DDR3 SDRAM a 2 GB Flash paměti.

Nejnovější Freedom Dev Platform společnosti Freescale Semiconductors pro mikrokontrolér Kinetis K20 lze objednat u Element14. Vývojový kit FRDM-K20D50M Development Platform je pinově kompatibilní s konceptem Arduino R3. Deska je vybavena RGB LEDkou, tříosým digitálním akcelerometrem, kapacitivním dotykovým sliderem a světelným senzorem.

V prvních dvou dílech jsem se zabýval výběrem a nákupem TFT displeje u nás v České republice. Jak si možná pamatujete, nakonec jsem kvůli příznivé ceně koupil TFT displeje hned dva. Jeden s integrovaným řadičem displeje SSD1963 s označením INT070ATFT-TS od firmy Displaytech a druhý, označený jako AM-800480R3TMQW-TB2H/R, bez řadiče displeje, vyráběný firmou AMPIRE. Oba TFT displeje se vešly s cenou pod 2.000,-Kč s DPH.

Společnost MSC Vertriebs oznámila, že dodává vzorky mikrokontrolérů RX100 od firmy Renesas. Tyto 32bitové mikrokontroléry se vyznačují nízkou spotřebou energie. V aktivním módu spotřebují 110uA na megahertz taktovacího kmitočtu. Ve standby režimu je spotřeba proudu 350 nA.

Předchozí díl jsem uzavřel zevrubným seznamem požadovaných vlastností mého budoucího TFT displeje. S tímto seznamem v hlavě jsem začal prohledávat stránky všech distributorů, co u nás v ČR působí (a já o nich vím). Mou zkušenost s nákupem TFT displejů najdete v následujících odstavcích. Jak jsem už zmínil v předchozím díle, dvojku GME a GES lze rovnou vynechat, barevné TFT displeje nenabízí vůbec. Další na řadě bylo TME. Tam už nabídka vypadala o něco veseleji.

Zadání znělo jasně: ”Vyber, kup a zprovozni pod Linuxem nějaký větší dotykový TFT LCD displej na našem procesorovém modulu SAM9260. Jak to vše dopadlo se dozvíte v několika dalších dílech tohoto seriálu. První část úkolu ”vyber a kup” se zdála být jednoduchá, prostě se mrknu na stránky Farnellu (na GME či GES se nemá smysl dívat, nemají nic), vyberu nějaký druhý, třetí nejlevnější TFT displej a bude vymalováno. Opak byl pravdou. Netušil jsem, jak široký je sortiment TFT displejů, kolik různých rozhraní podporují apod. Rychle mi došlo, že si nejprve musím ujasnit, co přesně chci a pak teprve vyrazit na nákupy.

Společnost FTDI Chip, která je známá svými USB převodníky, se pustila do nové oblasti periferií pro mikrokontroléry. Jejich nový grafický kontrolér, FT800 Embedded Video Engine (EVE), umožní ovládat QVGA a WQVGA TFT displeje i z méně výkonných 8bitových mikrokontrolérů prostřednictvím SPI nebo I2C rozhraní. Obvod FT800 v sobě kombinuje řízení grafického displeje, dotykový kontrolér a zvukový kontrolér a nabízí tak řešení, které redukuje spotřebu energie, počet součástek, velikost DPS a tím i cenu výsledného systému.

V předchozích dvou dílech jsme si rozebrali ukázkový zdrojový kód LCD displeje. V dnešním díle si zkusíme ovladač zkompilovat a hlavně také vyzkoušet v praxi. Kompilace ovladače předpokládá, že máme v našem pracovním počítači nainstalovaný křížový GCC kompilátor pro platformu ARM, např. od firmy Mentor Graphics. Dále potřebujme mít k dispozici zdrojové kódy jádra, které zkompilované běží v modulu SAM9260. Upravené zdrojové kódy jádra musíme nakonfigurovat pro modul SAM9260 a připravit pro kompilaci ovladače.

Robot RP6v2 od společnosti Global Specialties je levný, autonomní, mobilní systém, který lze programovat v jazyce C. Robot byl vyvinut jak pro začátečníky, tak pro zkušené elektronické a softwarové vývojáře. Robot RP6v2 je vhodný pro výuku na vysokých i středních školách a také pro fandy robotiky.

Společnost Digi International podporuje na svém bezdrátovém modulu ConnectCard, který je vybaven mikroprocesorem Freescale i.MX28, operační systém Android. Kit pro vývoj embedded systémů bude obsahovat drivery a další software, aby urychlil zákazníkům cestu na trh. Modul ConnectCard s mikroprocesorem i.MX28 je určen pro vývoj přenosných zdravotnických zařízení, systémů automatizace budov a podobných aplikací.

V předchozím dílu jsme probrali inicializaci I/O portu mikrokontroléru AT91SAM9260 a inicializační rutinu samotného LCD displeje. Dnes si dokončíme rozbor zdrojového kódu ukázkového ovladače. Už víme, že LCD displej umí automaticky posouvat kurzor na další volnou pozici, takže při zobrazovaní souvislého textu se musíme v ovladači postarat pouze o to, aby byl text zalomen na další řádek. Co když ale někdy chceme, aby text začínal uprostřed řádku? Nebo až na druhém řádku? Jak to ovladači přikázat z uživatelského prostoru, tj. z příkazové řádky Linuxu nebo z naší aplikace? Máme několik možností.

Firma Wind River oznámila, že zaregistrovala Wind River Linux Carrier Grade (CG) profil, který je v souladu s požadavky Linux Foundation Carrier Grade Linux (CGL) verze 5.0. Současně je Wind River Linux první CGL registrovanou Linuxovou distribucí kompatibilní s Yocto.

V minulých dílech našeho seriálu jsme připojili LCD displej k procesorovému modulu SAM9260 a stručně jsme si popsali způsob, jak s displejem budeme komunikovat prostřednictvím ovladače pro operační systém Linux. Co nás čeká a nemine je implementace samotného ovladače. Ta bude předmětem dalších dvou dílů. Implementace ovladače znakového LCD displeje je jednoduchá, LCD displej není složité výstupní zařízení. Připravili jsme pro vás vzorový zdrojový kód ovladače, který je ke stažení na produktových stránkach modulu SAM9260. Zdrojový kód samotný je bohatě komentovaný, nicméně několik jeho částí stojí za podrobnější vysvětlení.

Společnost Dayton Industrial představila své přenosné zobrazovací zařízení (Portable Control Display Device - PCDD), hodinky s dotykovým displejem. Uživatel může novým zařízením ze svého zápěstí ovládat inteligentní telefony a nainstalované programy pomocí bezdrátové technologie díky obvodu nRF51822 od Nordic Semiconductor. Displej je vybaven dotykovým ovládáním, Bluetooth konektivitou, automatickou aktivací a detekcí pohybu, automatickým srovnáním jasu s okolním světlem, dosahem 3m pro připojení na telefon a podporou až osmi bezdrátových ANT+ periferií.

Architektura PSoC 4 společnosti Cypress Semiconductor kombinuje analogové a digitalní struktury PSoC a kapacitní dotykovou technologii CapSense spolu s výkonným procesorem Cortex-M0. Přizpůsobivá architektura nabízí spoustu volně dostupných PSoC komponent ("virtual chips"), které jsou reprezentovány ikonami ve vývojovém prostředí PSoC Creator. Nové obvody řady PSoC 4 budou výzvou jak pro 8bitové a 16bitové tak i pro 32bitové mikrokontroléry.

Společnost Fujitsu Semiconductor Europe (FSEU) představila dvě nové FRAM (ferroelektrické paměti) MB85RS1MT a MB85RS2MT. Jsou určeny hlavně pro produkty jako jsou inteligentní měřící přístroje, průmyslové stroje a zdravotnické přístroje. Jejich kapacita je 1Mbit a 2Mbit a jsou to SPI FRAM paměti s největší kapacitou, které v současnosti firma Fujitsu nabízí. Vzorky nových obvodů budou k dispozici na konci března 2013.

Na webu Embedded Lab je série tutoriálů k desce chipKIT. Návody jsou určeny nováčkům ve světě mikrokokontrolérů a každému, kdo není obeznámen s vývojovou platformou chipKIT. ChipKIT je open-source vývojové prostředí, založené na konceptu Arduina. Oproti Arduinu je ale hardware chipKITu postaven na 32bitovém mikrokontroléru PIC32 firmy Microchip.

Verze 2.0 mbed SDK byla vydána jako volně dostupná, s liberální open-source licencí. SDK poskytuje C/C++ vývojářskou platformu s dostatečnou abstrakcí hardware pro rychlý návrh komplexních projektů. Základem je nízkoúrovňové API ARM CMSIS, které umožňuje přímý přístup k hardware, tam kde je to potřeba. SDK je přenositelný na řadu populárních vývojových nástrojů.

V minulém díle jsme LCD displej připojili k modulu SAM9260. Než se však vrhneme na programování ovladače displeje pod Linuxem, ”dopřejeme” si velmi stručný úvod do řízení znakových LCD displejů s řadičem HD44780. Přeci jenom je dobré vědět jak ”to” řídit. Displej se skládá z řadiče a zobrazovacího elementu. Komunikaci a ukládání zobrazovaných znaků zajišťuje řadič, zobrazování pak samotný LCD element. Samotná strategie řízení displeje je jednoduchá. Displej se konfiguruje pomocí 8bitové instrukce/příkazu. Instrukcemi lze i ovlivnit chování displeje za běhu - můžeme zapnout/vypnout blikání kurzoru, nastavit novou pozici pro zobrazování znaků apod. Dokonce lze za běhu změnit i znakovou sadu!

Nové FPGA iCE40 LP384 je nejmenším členem FPGA rodiny iCE40 společnosti Lattice Semiconductor. Drobné, levné, nizkopříkonové FPGA iCE40 LP384 má kapacitu 384 LUTs (Look-up Tables). Jeho spotřeba je 25 mikrowattů, je dodáváno v pouzdrech s rozměry 2,5 x 2,5 mm s možností migrace na 2 x 2 mm a jeho jednotková cena je nižší než 50 centů (USD) při objemech miliónů kusů.

Znakové LCD displeje stále patří k těm nejlevnějším zobrazovacím jednotkám. Přesto nabízejí velmi dobrou použitelnost a pro řadu aplikací bohatě dostačují. Způsob jejich ovládání je popsaný snad na každém webu, kde se scházejí bastlíři. Ale krocení znakového LCD pod Linuxem? No proč vlastně ne? V několika dílech se dozvíte, jak si ”ukuchtit” jednoduchý ovladač pro Linux, který běží na našem linuxovém modulu SAM9260.

Společnost NXP oznámila, že vývojová deska LPC800-MAX bude uvedena na trh v dubnu 2013. Na vývoji desky LPC800-MAX spolupracuje NXP s klíčovými partnery. Vývojová deska kombinuje mbed, LPCXpresso a Arduino a tak umožňuje vývojářům, aby si vybrali oblíbené prvky z každého prostředí. Klíčovými vlastnostmi desky jsou mikrokontrolér LPC812 v pouzdře TSSOP20, možnost ladění pomocí mbed USB rozhraní, podpora programování mikrokontrolérů přes USB pomocí drag-and-drop, CMSIS a USB Serial na doplňovém mikrokontroléru LPC11U35.

Základní funkcí každého mikrokontroléru je interakce s okolím. Pokud bychom nemohli mikrokontrolérem ovlivnit nebo zjistit stav jeho okolí, bylo by nám veškeré počítačování k ničemu. V této části se budeme věnovat ovládání výstupů. V prvním příkladu budeme blikat dvěma LED diodami. Piny mikrokontroléru použijeme jako výstupy, jejichž stav ovládáme přímo v programu. K pinům připojíme dvě LED diody a zkusíme několik režimů blikání.

Na veletrhu Embedded World v Norimberku společnost Freescale prezentovala svůj záměr získat podstatný díl trhu IoT (Internet of Things) a představila mikrokontrolér Kinetis KL02, který prohlásila za nejmenší mikrokontrolér s procesorem ARM na světě. Freescale věří, že s rozměry 1,9 x 2,0 mmm bude mikrokontrolér hybnou silou nové vlny miniaturizace pro IoT. Mikrokontrolér KL02 je třetím CSP MCU (Chip-Scale-Package) z rodiny Kinetis spolu s většími 120/143pinovými typy Kinetis K60/K61.

XMOS dnes předvedl nejlevnější vícejádrový mikrokontrolér na světě. Mikrokontrolér xCORE XS1-L4-64 v sobě integruje čtyři 32bitová logická procesorová jádra a je cenově srovnatelný s odpovídajícím jednoprocesorovým mikrokontrolérem. Při jednotkové ceně USD 2,95 za 100 kusů je mikrokontrolér L4 nástupní platformou pro vývojáře, kteří se poprvé rozhodují o použití vícejádrové technologie. Mikrokontrolér je pinově kompatibilní s dalšími členy rodiny xCORE, což umožňuje snížení ceny stávajících produktů.

Společnost Atmel oznámila, že dodává ve výrobních množstvích svůj nejvýkonnější mikroprocesor (MPU) řady SAMA5D3. Nová řada mikroprocesorů SAMA5D3 je navržena pro průmyslové aplikace včetně automatizace budov, inteligentních sítí, lékařských přístrojů a ručních terminálů a také pro spotřebitelské aplikace, jako jsou inteligentní hodinky, outdoorové GPS přístroje a DECT telefony.

Ke svým 8mi a 16jádrovým mikrokontrolérům řady xCORE přidala společnost XMOS další 6ti, 10ti a 12jádrové varianty. Rodina xCORE nyní zahrnuje přes 50 různých typů mikrokontrolérů. Nové produkty přibyly k dříve ohlášeným xCORE-USB mikrokontrolérům a členům řady L (původně známé jako L1 a L2), určené pro obecné použití.

Infineon Technologies AG cílí se svou novou řadou 32bitových mikrokontrolérů XMC1000 na aplikace 8bitových mikrokontrolérů. Německá firma se sídlem v Mnichově prohlašuje, že poskytne 32bitový výkon za cenu 8bitových mikrokontrolérů. Mikrokontroléry XMC1000 jsou postavené na procesoru Cortex-M0, licencovaném firmou ARM Holdings plc a doplňují řadu průmyslových mikrokontrolérů XMC4000, které jsou vybaveny procesorem Cortex-M4 a jsou vyráběny od ledna 2012.